Rozhovor s Jiřím Hroudou: Klíčem k úspěchu je dělat věci jinak

Tvrdí to Jiří Hrouda, CEO investiční skupiny CREDITAS, v jejímž portfoliu jsou dvě banky. Podle jeho slov být super dobrý v nějaké konkrétní oblasti, kterou masa trhu nedělá, je ten pravý způsob, jak může střední nebo potenciálně i menší banka uspět.

Ojakou konkrétní oblast by se mohlo jednat? Jaké další možnosti vůbec mají menší hráči na bankovním trhu? A jak může bankovní portfolio doplnit energetický byznys? Tak právě na tyto otázky a spoustu dalších odpovídá Jiří Hrouda.

Vy máte na starost celou skupinu CREDITAS a zároveň i její strategické investice, jak významným krokem pro skupinu jsou právě velké investice do mimobankovních odvětví?
Ve skupině jsem od roku 2016, přičemž historicky se rozvíjela především po linii banky. Její investiční část, která nesla jméno Unicapital, začínala od roku 2013 v oblasti zemědělství, od roku 2014 přibyla energetika a postupně se přibíral třetí segment, což jsou nemovitosti. Takto relativně nezávisle se bankovní a investiční část vyvíjela až do roku 2021, kdy jsme udělali rozhodnutí skupinu sjednotit pod jeden velký celek, pod značku CREDITAS. Ta má dnes pod sebou jak bankovní část, tak i celou investiční divizi, která obsahuje především energetiku a real estate.

Co se významnosti týče, když se na to podíváte z pohledu aktiv, banka hraje prim. Má obrovský objem depozit, což u dalších segmentů prostě nejde. Když se na to ale díváme z pohledu investovaného kapitálu, tak bankovní a nebankovní část je přibližně půl na půl, přičemž nebankovní část se skládá ze 40 procent z energetiky, 40 procent je v nemovitostech a 20 procent v ostatních segmentech.

A z pohledu čisté ziskovosti?
Jedna věc je pohled ziskovosti, to je relativní výkonnost na investovaný kapitál, a druhá věc je absolutní zisk. Co se týče absolutního zisku za rok 2021, tak ta investiční část byla o něco málo větší než ta bankovní. V roce 2022 to bude také tak, zejména díky investicím do energetiky, které performovaly velmi dobře. Když bych měl říct nějaký dlouhodobý průměr, tak na bankovní i na investiční části dosahujeme v absolutní výši podobných výsledků. Za rok 2022 očekáváme zisk celé skupiny v řádu miliard korun.

Co se týče těch energetických investic, do jakých oblastí směřují?
Historicky jsme energetickou část budovali na tzv. lokálních distribučních soustavách. To je energetická infrastruktura na vymezeném území, kde vy jako licencovaný distributor jste zodpovědný za distribuci elektřiny. Může se jednat například o logistické centrum, průmyslový park nebo továrnu, kterou zásobujete elektřinou. Od roku 2014 jsme se dostali na tomto trhu do pozice čtvrtého největšího hráče.

Dneska toho v energetice ale děláme mnohem více. V první řadě se věnujeme tzv. službám výkonové rovnováhy. Jedná se o aktivaci zdroje nebo spotřebiče elektřiny za předem dojednaných technických a obchodních podmínek – spolupracujeme se společností ČEPS.

Dále pak hodně investujeme do kogeneračních jednotek a vytváříme tzv. virtuální blok, což je v podstatě virtuální elektrárna, která je složená z několika menších zdrojů. Takový blok lze pak využít i k agregaci flexibility, tedy energii dodat nebo přebytečnou spotřebovat. To je budoucnost následujících let. Proto bychom postupně chtěli tuto oblast významně posílit. Máme v plánu mít do roku 2030 ve virtuálním bloku až 1000 megawattů, což vyžaduje investici přes 20 miliard korun.

Takže vaše investice do budoucna budou směřovat do výstavby infrastruktury, rozšíření portfolia elektráren, elektrokotlů, spaloven?
Je to tak, tomu se do budoucna chceme věnovat. Zužitkovat to, co jsme vybudovali, know-how, aktiva, která tam máme, a stavět na tom dál. Agregace flexibility je v energetice stále ještě novinkou, což vytváří příležitost k tomu, abychom vstoupili do segmentu, který se právě rozvíjí. Aktuálně tam není žádný dominantní hráč. Kdo chce být v této oblasti úspěšný, musí mít významné portfolio točivých energetických zdrojů připojených do distribuční nebo přenosové soustavy. My se snažíme využít toho, že máme zdroje elektřiny, obrovské znalosti z distribuce a v neposlední řadě i dostatečnou sílu, abychom se rozvíjeli dál.

V loňském roce jste do portfolia získali další banku. V říjnu jste koupili Expobank. Na tiskové konferenci jste říkal, že tento krok umožní bance rozšířit bilanční sumu až na 115 mld. Jak se vám daří cíl naplňovat? Už vidíte nějaké ovoce této akvizice?
Už dnes Max banka určitě splňuje naše očekávání. Od října, kdy jsme do ní vstoupili, se nám podařilo zvýšit počet klientů o 100 procent. Spolu s Bankou CREDITAS tak máme přes 200 000 klientů. Věřím, že tato transakce pro nás bude mít velmi pozitivní dopad, nejen na finanční část, ale i na celou skupinu. Teď se snažíme docílit toho, aby především retailové služby byly doménou Max banky a obsluhování korporátních klientů zase Banky CREDITAS. Na další hodnocení je ale zatím brzy.

Bude Max banka nabízet i investice?
Na to není licencovaná a zatím s tím nepočítáme. Ten fokus bude primárně na věci týkající se spořicích účtů. Zároveň připravujeme digitální hypotéku. To jsou aktivity, které chceme dál rozvíjet a v některých případech už v nich máme nakročeno.

Investicím se chceme věnovat především v Bance CREDITAS. Ta hraje v retailu na straně pasiv už několik let významnou roli. Ať už to je spořicí účet či termínovaný vklad. Snažíme se být mezi nejlepšími ve zhodnocování retailových prostředků. To si myslím, že se daří. Naše spořicí účty dlouhodobě patří k nejlépe hodnoceným s nejlepší sazbou. Je to v duchu našeho hesla „Chtějte víc od svých úspor“. S tím souvisí i to, že pro klienty neustále rozšiřujeme nabídku investic. I proto jsme založili svoji vlastní investiční společnost a otvíráme nové investiční fondy. Letos klientům nabídneme několik dalších.

Některé projekty ve skupině financujete skrze dluhopisy, jak významný zdroj financí pro vás jsou?
Dluhopisy využíváme z toho důvodu, že v investičním světě je velmi obtížné financovat bankovní cestou prvotní akvizice. Ať už se jedná o první fáze developerských projektů nebo akvizice dané společnosti apod. Pro nás tedy dluhopisy doplňují vlastní ekvitu a bankovní financování. Díky nim dokážeme realizovat některé projekty, které by nám standardní zdroje neumožnily. Typicky je to skutečně raná fáze developerského projektu, kdy potřebujete koupit pozemek, připravit projekt, získat povolení. Jakmile už máte povolení a můžete začít stavět, tak naskočí finanční instituce. Dluhopisy nám tedy umožňují dosahovat větší ziskovosti.

Investoři jsou retailoví?
Primárně ano, přičemž mnoho z nich s námi investuje dlouhodobě. S dluhopisy jsme poprvé začínali v roce 2015 pod hlavičkou společnosti Unicapital Energy, která investovala do energetiky. Klienti vidí, že dřívější projekty vyzrály, mohly být třeba prodány, dluhopisy splaceny apod. To nám dalo jejich důvěru a umožnilo nám portfolio emitovaných dluhopisů držet stabilní, případně nějakým způsobem i zvyšovat. Ceníme si důvěry a dlouhodobosti našich investorů a víme, že finanční páka musí být přiměřená. Důležité také je, že naše projekty nejsou imaginární a s investory jednáme férově a o zisk se s nimi dělíme.

Dluhopisy ale nejsou vhodné pro každého investora. Jak byste vy osobně rozdělil své investice?
Důležitá je především diverzifikace. Pokud budete mít k investování milion korun, tak asi není ideální dát ho do jednoho dluhopisu. A je jedno, jestli je to dluhopis skupiny CREDITAS nebo někoho jiného. Ale pokud si řeknete, že 30 procent dáte na spořicí účet, něco na termínovaný vklad a 500 tisíc do investic a z toho 250 tisíc do cenných papírů, tak v tom zase problém nevidím.

Úplně jste zapomněl na krypto.
Já nejsem velký fanoušek krypta. Nikomu to ale samozřejmě neupírám.

Může vůbec na tuzemském trhu nebo i na evropském přežít menší banka? Nebo kvůli neustále rostoucím regulacím, technickým nárokům je to nereálné?
Banka CREDITAS už dnes patří ke středně velkým bankám, máme přes 175 tisíc klientů a jen vloni jich přibylo 50 tisíc. Já jsem si pro vás připravil takovou malou statistiku. Z ní můžete vyčíst, že prakticky máte tři základní způsoby, jak můžete na trhu uspět. Ten první je být strašně velcí. Pokud jste velcí, tak máte zásadní úspory z rozsahu a dokážete generovat solidní ziskovost na kapitál i přesto, že se na vás vztahuje těsná regulace.

Pak máte segment tzv. specialized stars. To jsou banky, které se pohybují v nějakém niche (specializovaném) segmentu, například Fio či Air Bank. A pak jsou tady banky, které jsou někde na rozhraní. Jedná se o středně velké banky, které se věnují konkrétnímu segmentu. Tam se pohybujeme i my a věřím, že můžeme uspět.

Kopírovat ostatní není cesta? Přece jen služby v bankovnictví jsou velmi podobné.
Pokud budeme někoho kopírovat, tak budeme přinejlepším stejně dobří jako oni, ale náklady, zejména ve srovnání s většími bankami, budeme mít na jednoho zaměstnance vyšší. Proto mluvím třeba o těch investicích, které dlouhodobě rozvíjíme, protože to je obecně byznys, který nabízí vyšší marži.

Dále financujeme ryze české podniky, které z nějakého důvodu nejsou pro velké banky zajímavé. A v neposlední řadě se soustředíme i na zhodnocování prostředků retailu. A právě do tohoto mixu nám zapadá i Max banka, kdy jsme si říkali, že to je vlastně něco, co velkým hráčům nebude moc dávat smysl, ale v našem segmentu to bude další impulz k růstu.

Když jsme u toho růstu, tak banky začínají navazovat partnerství s různými fintechy. Plánujete jít také touto cestou?
Určitě je to na pořadu dne. Pro nás to může být dokonce i jedna z konkurenčních výhod. Totiž, díky naší vlastnické struktuře jsme velmi pružní. Když potřebuji něco schválit, tak mi stačí otevřít dveře na konci chodby a tam dostanu ultimátní rozhodnutí. Díky tomu se rozhodujeme rychleji. A právě to může být jednou z našich výhod do budoucna, kdy se snažíme přicházet neustále s něčím novým, a věřím, že na této cestě nám pomohou i třetí strany.

Koukáte tedy už na nějaký start-up?
Obecně se díváme aktivně na příležitosti napříč segmenty, včetně tohoto, který zmiňujete. Nicméně probíhající jednání nekomentujeme.

Zmínil jste digitální hypotéku. S hypotékou se ale váže pojištění. Jednáte již s nějakým subjektem?
Ano, připravujeme spolupráci v oblasti pojištění na tento rok a nebude se jednat jen o pojištění spojené s hypotékou, ale také pojištění domácnosti, auta apod.

Vás sice windfall tax mine, ale jak se díváte na toto zdanění jednotlivých sektorů?
Nejsem fanoušek sektorového zdanění. Koncept sektorové daně za mě není úplně šťastný. Když vypukl covid, dařilo se například firmám Dáme jídlo, Alza a taky jsme je nedanili. Nepřijde mi to koncepční z pohledu daňového systému. Ale zároveň se přiznám, že nejsem zas tak velký zastánce masivních fiskálních podpor.

Občas mi to připadá, že jsou hodně stavěny na jeden volební cyklus. Já jsem byl třeba i relativně pragmatický v době covidu, protože mně přišly tehdejší stimuly od státu poměrně zásadní a říkal jsem si, že to musí způsobit inflaci. Uplynulo pár let a došlo na má slova. Asi bych spíš nabádal k nějaké větší férovosti a většímu vyrovnání těchto kroků. Protože obě ty stránky jsou poměrně agresivní. Jak na straně stimulu, tak na straně zdanění. A není to úplně správné.

V energetice, ale i financích poslední rok až dva rezonuje extrémně téma ESG. Do jaké míry se prolíná do vašich aktivit?
ESG je takové moje „hobby“. Bohužel EU je velký pionýr v tomto směru, a ne všechny kroky jsou vždy správné a zcela promyšlené. Ačkoli jsou klimatické změny zásadní téma, nedají se dělat jen na úrovni Evropy. Je to celosvětový problém a já osobně bych si přál, aby tyto věci byly více řešené na globální úrovni. To je naprostý základ dlouhodobého úspěchu.

Zároveň je zajímavé, že věci, které se na první pohled tváří zeleně, zas tak zelené nejsou. Například jedno vyhledávání na Googlu vygeneruje 0,2 g CO2 , přičemž takových hledání jsou denně miliardy. Je to dáno právě tím, že Google pracuje s obrovskými datovými centry, která mají obrovskou spotřebu energie. I na to je třeba myslet, a ne jen říct, že do města nepojedou auta se spalovacím motorem. Pak totiž ten dopad ESG aktivit bude malý.

Co ale může udělat společnost pro to, aby Brusel nebyl v tomto úplně fanatický?
Já bych možná parafrázoval Johna F. Kennedyho. Neptejte se, co může EU udělat pro vás, ale ptejte se, co vy můžete udělat pro EU. Obecně to vlastně začíná u každého z nás. Jedna věc je nedat se strhnout populismem, protože některé kroky jsou populární a krátkodobé. Když bych se vrátil k energetice, nikdo netvrdí, že energie se generuje stoprocentně z obnovitelných zdrojů. Negeneruje. Ani to nejde. To je fyzikální fakt. Problémem je ale právě onen populismus, který v sobě nese prvek krátkozrakosti.

Pravidla kolem zelené energetiky se neustále mění a to je špatně. Když se bavíme o energetice, tak se jedná o investice na desítky let. A to se těžko plánuje, když nevíte, co bude za pět let. Pokud ale budou pravidla jednoznačná, jasná a dlouhodobá, tak se odvětví přizpůsobí.

Stejně tak se přizpůsobí bankovnictví a energetika, ale docela problematické pro jakékoliv odvětví je přizpůsobovat se rychlým změnám. Když máte investici za miliardy a nevíte, jestli premise, se kterou jste ji dělali, bude za rok platit, tak do ní nejspíš nepůjdete. Pokud ale investice nebudeme dělat, klimatických cílů nedosáhneme.

Banky jsou ale v této oblasti poměrně aktivní.
Nechci, aby to znělo, že nejsem zastánce ESG, ale opět je základem zdravý rozum. Například u investic bych s tím i částečně souhlasil. Nová regulace nám nakazuje, abychom zjišťovali od klienta jeho preference v oblasti udržitelných investic. To je podle mě fajn, protože mu dáváme další možnost.

Na druhou stranu je ale potřeba mít investice, které tyto podmínky splňují. Protože když vám klient řekne, že chce zelené investice, ale vy je nebudete mít, bude to problém. A těch fondů takto orientovaných je stále málo. Co se financování týče, je otázkou, do jaké míry je to PR a do jaké rozhodnutí centrály. Nicméně klidně si dovedu představit, že bude banka typu „specialized stars“, která řekne, že je ESG banka. Bude mít proutěné židle v kancelářích, nebude používat papír a bude financovat jen udržitelné projekty – a pro spoustu klientů budou sexy. Může to být samostatný byznys model.

Já osobně znám spoustu lidí, kteří vám řeknou, že raději zainvestují do fondu fotovoltaických elektráren s nižším výnosem než do uhlí s vyšším. Pro některé lidi je to věc principu. Myslím si ale, že základem bankovního byznysu bude vždy pragmatismus. Banky nebudou dělat ESG aktivity, které budou dlouhodobě ztrátové.

Stejně tak ale může být i banka, která se bude orientovat na nezelené projekty.
Určitě. Jak už jsem řekl, být super dobrý v nějaké konkrétní oblasti, kterou masa trhu nedělá, je způsob, jak může střední nebo potenciálně i malá banka uspět. A vidíme to i jinde. Když půjdete například do Velké Británie, kterou trochu znám a léta jsem tam pracoval a žil, tak je to podobné. Máte ustálené banky, většinou s pojišťovnou, a vedle nich „challenger banks“. Setkal jsem se třeba s bankou, která má licenci v Londýně a specializuje se na klienty z Middle East. Jiná banka se naopak zaměřovala na platby v renminbi atd. Můžete tedy uspět ve střední a malé velikosti, ale musíte dělat věci jinak. A to je i cesta CREDITAS.

Tento text byl publikován v měsíčníku Bankovnictví.