Ivana Pícková: Úspory vám dnes můžou zhodnotit především investice

25. 10. 2021

Česká národní banka (ČNB) nedávno zvedla základní (repo) sazbu o výjimečných 0,75 %. Ekonomové přitom očekávali nárůst o 0,5 procenta. Tento krok tak mnohé překvapil. Nejen o tom jsme mluvili s Ivanou Píckovou, členkou představenstva Banky CREDITAS a ředitelkou úseku retailového bankovnictví.

Co bude zvýšení základní (repo) sazby o 0,75 % v praxi znamenat? 
Repo je sazba, za kterou si ČNB vždy na 14 dní od komerčních bank půjčuje s krytím cenným papírů. Bere se to v podstatě jako výnos bez rizika. Diskontní (nyní 0,5 %) je sazba, za kterou si mohou banky u ČNB uložit přebytečné vklady. Pokud tyto sazby stoupají, pak v reakci rostou všechny další sazby na bankovním trhu. To je dobré pro vkladatele, méně už pro ty, kteří si budou chtít půjčit.

Vy už jste na kroky ČNB reagovali? 
Ano, prakticky okamžitě jsme zvýšili sazby u Spořicího účtu +. Dosud byly 0,5 % pro část vkladu do 350 tisíc, část nad měla úrok 0,2 %. Teď jsou sazby 1,3 % a 0,7 %. Čili jsme šli nahoru o více než 0,75 %. Připravujeme zvýšení sazeb i u termínovaných vkladů.

A co naopak hypotéky? 
Tam půjdou sazby také směrem nahoru. Je to logické – když vás víc stojí zdroje, je vyšší i sazba, za kterou můžete půjčovat. Pořád ale platí, že chceme být mezi nejatraktivnějšími nabídkami na trhu. Nyní lze dostat hypotéku s pětiletou fixací za sazbu od 2,79 %.

V poslední době se hodně mluví o inflaci. Tématem byly nejprve hlavně nemovitosti, kde je nárůst raketový, ale pak se přidaly ceny mnoha dalších věcí, jako jsou potraviny a energie. Celkově je nyní inflace téměř 5 %. Vysoká inflace spíš zvýhodňuje dlužníky před střadateli, co myslíte?
Zjednodušeně by se to tak dalo říct v situaci, kdy jim příjmy rostou také alespoň o inflaci. Jinak musejí dlužníci splácet to, co mají, a u toho rostou výdaje. U většiny lidí to tak úplně není. Ti potřebují pořád vyrovnaně a předvídatelně hospodařit. Takže ať už mají úvěry nebo větší úspory, vysoká inflace pro ně dobrou zprávou není. Velká část lidí ve středním věku má obojí – nějaký úvěr, typicky na nemovitost a úspory.

Jak se tedy v současné době rozumně chovat? 
Pokud myslíte v úvěrové oblasti, tak sazby jsou pořád ještě poměrně atraktivní. Druhou věcí je, zda daný člověk považuje současné ceny nemovitostí za přijatelné. Nebo si naopak myslí, že půjdou dolů, či se jejich nabídka alespoň zlepší. V tom není na mně, abych lidem něco doporučovala. S tímto dotazem je třeba se obrátit na odborníky v oblasti nemovitostí. Nicméně nutno říct, že ani analytici v tom nejsou úplně za jedno. Faktem ale je, že většina z nich spíš čeká, že ceny ještě porostou.

Pak je tady ale ještě finanční majetek, úspory. 
Je jasné, že i když jdou sazby u spořicích účtů nahoru, pořád inflaci nepokryjí. To ale ani není jejich účel. Smyslem spořicího účtu je mít rychle dostupnou finanční rezervu, která se o něco zhodnocuje. Když máte měsíční rodinné výdaje kolem 40 tisíc, obecně se doporučuje mít v rezervě aspoň peníze na pokrytí výdajů na 3-6 měsíců. Tedy někde mezi 120 až 240 tisíci.

Co když ale chceme, aby naše úspory inflace nepožírala?
V takovém případě je potřeba přemýšlet spíše o investování. Když se vám zdá zajímavý třeba trh nemovitostí, dá se na jeho výkonnosti participovat tak, že investujete do nemovitostního fondu. Řada z nich nabízí i možnost investovat poměrně malé částky pravidelně. U nás máme tenhle dolní limit na 500 korunách měsíčně.

To je asi cesta i pro ty, kteří nemají finanční prostředky na koupi investičního bytu. 
Ano, je to možnost. Ráda bych k tomu ještě dodala, že když si někdo kupuje byt či dům na bydlení, až tolik neřeší výkyvy v cenách nemovitostí a ve výši nájmů. Ale pokud si ho kupuje jako investici, pak už to vliv má, a docela velký. Přitom ale dopad na jednu konkrétní nemovitost může být podle její lokace a parametrů dost odlišný. Čili v tomhle směru dává velký smysl diverzifikace – fond může držet nemovitostí hodně, a to různých typů, od nájemních bytů přes výrobní haly až po kanceláře.

Vrátím se ještě k rodinnému rozpočtu a doporučené rezervě. Ta je pro řadu domácností docela vysoká. 
Chápu. Ono v rodinném hospodaření hraje roli i to, že při spoustě bezhotovostních plateb člověk může trochu ztrácet přehled. A když si k tomu přidáte, že většina lidí má třeba 3 bankovní účty, tak není úplně jednoduché si v tom udělat pořádek.

Máte nějaký recept, co s tím? 
Například integrovat všechny svoje účty a platby na jedno místo. V internetovém bankovnictví CREDITAS může mít klient připojené účty u dvaceti bank. Aplikace umí výdaje chytře řadit do kategorií, vytvářet grafy a přehledy, sledovat rodinné hospodaření. Můžete si udělat celkový rozpočet nebo i plány pro nějakou konkrétní kategorii, třeba útratu v restauracích. Aplikace vás i upozorní, když svůj limit v měsíci překročíte. Pak je o dost jednodušší se ve financích zorientovat. Potom je dobré dávat si úspory stranou po menších částkách, k tomu je vhodné pravidelné investování.


Ivana Pícková (*1974) je členkou představenstva Banky CREDITAS a současně působí na pozici ředitelky úseku retailového bankovnictví. V CREDITAS pracuje od roku 2018, dříve zde zastávala post ředitelky odboru řízení projektů a produktů. V bankovnictví má téměř třicetileté zkušenosti, pracovala na manažerských a řídicích pozicích v předních bankách. Podílela se na metodice a řízení strategických projektů. Řídila například divizi Back office v eBance. Zastávala pozici Head of Operations Transformation Cluster v Raiffeisenbank, vedoucí BPM týmu v České pojišťovně a projektové manažerky v České spořitelně.


Tento text byl publikován na portálu investujeme.cz