Byla to prostě dobrá nabídka, říká v rozhovoru Jiří Hrouda
CEO skupiny CREDITAS, Jiří Hrouda, ve velkém rozhovoru pro Hospodářské noviny. Mluvil o aktivitách a plánech Banky CREDITAS, Max banky, CREDITAS Real Estate či skupiny UCED. Jako nejúspěšnější akvizici v historii CREDITAS označuje roční vlastnictví britských paroplynových elektráren InterGen. Po jejich prodeji chce skupina investovat miliardy do energetiky v regionu střední Evropy.
Vy osobně jste v boardu InterGenu, do Británie jste hodně létal a tamnímu byznysu se věnoval. Jak roční projekt hodnotíte?
Pro nás to bylo okénko do budoucnosti energetiky. V Británii jsou o pět, deset let napřed oproti nám a kontinentální Evropě. Byla to dobrá škola i směrem k našim energetickým projektům v Česku. A zároveň zřejmě nejúspěšnější akvizice v historii skupiny CREDITAS.
Kolik jste na ní vydělali?
Vzhledem k tomu, že se bavíme o roční návratnosti, pak jde opravdu o působivý výsledek. Koupili jsme za dobrou cenu zajímavé aktivum na svém vrcholu. Vlastně jsme ihned těžili z mimořádných výsledků za roky 2022 a 2023. Jen na vyplacených dividendách v řádech stovek milionů liber jsme velkou část kupní ceny dostali zpět. Samotnou cenu transakce nekomentujeme.
Předmětem prodeje jsou jen paroplynové elektrárny. Chystané projekty bateriových úložišť si necháváte?
Bateriová úložiště si prozatím necháváme, ačkoliv zájemci o koupi za námi chodí. Je to složitý byznys, který ovlivňuje řada faktorů. Je to vlastně kombinace developmentu a energetiky. Řešíte pozemky, jejich napojení na sítě, územní úpravy. Projekty každopádně dál rozvíjíme, jsou v různých fázích rozpracovanosti. Jde o největší projekty svého druhu v Británii, ten největší má kapacitu 400 megawattů.
Ani na chvilku vás nelákalo v Británii zůstat a vytvořit si tam silnou dlouhodobou pozici?
Určitě lákalo. Na začátku byly na stole různé scénáře. Ale upřímně, InterGen v Británii je skvělá platforma, unikátní a dlouho budovaná pro někoho, kdo chce do tamního trhu investovat opravdu velké peníze. Myšleno třeba v miliardách eur. Pro nás to byla velmi úspěšná investice, ale teď se chceme zaměřit na střední Evropu.
Myslíte na zdejší energetiku?
Ano, ta se postupně stává dominantní částí skupiny CREDITAS. A úspěšný exit z Británie nám pomůže při chystaných velkých investicích do zdejších projektů. Tím je třeba výstavba úplně nové paroplynové elektrárny o výkonu 220 megawattů v severních Čechách. Zde se bude celková investice pohybovat kolem 400 milionů eur. Právě to zapadá do naší dlouhodobé strategie.
Ta je tedy jaká?
Náš cíl je vybudovat agregační blok o výkonu 1000 megawattů. Dnes máme nějakých 200 megawattů. Chceme zapojit energetické zdroje, naši distribuční síť a další části tak, aby blok byl schopný pracovat podle aktuální potřeby. Tedy zapojovat obnovitelné zdroje, reagovat na počasí i poptávku. Podíl obnovitelných zdrojů roste a tohle téma nabývá na důležitosti. A my díky naší energetické společnosti UCED máme ideální pozici tento trend využít.
Takže budete stavět či kupovat další elektrárny?
Máme už plynovou elektrárnu v Prostějově, kde jsme investovali do nové turbíny a zdvojnásobili její výkon na 108 megawattů. Koukáme se na výstavbu dalších zdrojů. Nicméně největší síla je zapojit to dohromady a obhospodařovat to jako jeden celek. Takže cílem je mít do roku 2030 až 1000 megawattů, což odpovídá investici přes 20 miliard korun.
Není to až příliš velká sázka na plyn?
Tyto elektrárny jsou budovány jako „hydrogen ready“, takže záleží jen na množství vodíku, které bude v plynovém potrubí k dispozici. Z pohledu energetického mixu to zatím nemá příliš řešení. Buď budeme mít enormní množství baterií, nebo budeme spoléhat na tyto rychlé zdroje. Zatím nikdo nevymyslel alternativu. Tyto investice mají navíc docela rychlou návratnost, takže se nebojím nějakého zásadního zvratu. Podívejte na odepsané uhlí, jaké zisky ještě těžařům přináší.
Rok 2022 byl pro CREDITAS z pohledu výsledků rekordní, skupina dosáhla čistého zisku pět miliard korun. Už tušíte, zda byl loňský rok podobně dobrý?
Předběžná čísla ukazují, že bychom se i za rok 2023 měli pohybovat na podobné úrovni zisku kolem pěti miliard korun. Skupině se opět dařilo ve všech odvětvích, tedy v obou bankách, v energetice i nemovitostní divizi.
Změnila se nějak struktura zisku? Jaká oblast jej táhla nejvíce?
Rozložení zisku je podobné. V roce 2022 jsme měli 1,6 miliardy čistého zisku na Bance CREDITAS, za loňský to bude zhruba podobné. Bankovnímu sektoru se nadále dařilo, to není překvapení. Druhým tahounem byla energetika. Veškeré transakce, které jsme udělali na konci roku 2022 a na začátku roku 2023, se projevily ve výsledcích zajímavými čísly. Podobně se vyvíjely nemovitosti, tam se bavíme o nějakých stovkách milionů zisku.
Max banka, někdejší Expobank CZ, se po vašem převzetí rychle vrátila do zisku. Co k tomu vedlo?
Bankovnictví je hra o objemu. Když jsme Max banku akvírovali, byla to opravdu malá banka s bilanční sumou kolem 20 miliard korun. V takovém objemu je těžké být profitabilní, protože každá banka má poměrně vysoké fixní náklady, které se rozpouští buď do malé bilance, nebo do velké. Takže základem bylo banku zvětšit, nabírat nové klienty, přijímat depozita. A to se nám dařilo. Dnes máme bilanční sumu kolem 60 miliard a počet klientů vzrostl z 12 tisíc na 60 tisíc klientů. Vysoké úroky v ekonomice bankám v loňském roce obecně hodně pomáhaly. Abychom zisk dokázali udržet, musíme nadále růst.
Nabízíte jedno z nejvyšších úročení na spořicích účtech. Je to udržitelné s výhledem na letošní pokles sazeb?
Vždycky to pro nás bude základní pilíř naší bankovní strategie. Snažíme se být vždy v top 3 co do nejlépe úročených vkladových účtů na trhu. A to se nezmění, i když sazby v ekonomice půjdou dolů. Této skupině klientů se aktuálně snažíme nabídnout novou škálu alternativ ke spořicím účtům, a to jsou investice. Do této oblasti teď směřuje hodně naší pozornosti a finančních prostředků.
Co s bankovním byznysem udělá snižování sazeb a také loňské zrušení úročení povinných rezerv u ČNB?
Já to vnímám jako náklad související s podnikáním v bankovnictví. A nejde jen o zrušené úročení u ČNB. Může to být také diskutované dodatečné zdanění některých bank, rezoluční fond a dodatečné kapitálové požadavky. Určitě nás to nepotěšilo, ale musíme se tomu umět přizpůsobit. Opět platí, čím jste jako banka větší, tím lépe se vám podniká v oboru, kde je řada fixních nákladů a regulací.
Deklarovali jste, že Max banka se časem spojí s Bankou CREDITAS. Co pak bude se značkou Max banka, přežije?
Ano, ke sloučení určitě jednoho dne dojde. Na fúzi se pracuje. Se značkou Max ale nadále počítáme. Už nyní máme účty s označením Max, také máme některé fondy a další produkty, které připravujeme, takže jako vedlejší značku bychom ji zachovali. Nám se líbí, je taková mladistvější, šik, vhodná třeba pro aktivity na online. A v současnosti přicházíme s novou investiční aplikací Max Invest, kdy vstupujeme do oblasti veřejně obchodovaných investičních produktů, konkrétně ETF, které nabízíme klientům v maximálně jednoduché a přehledné formě. Naši klienti tak mají od skupiny Creditas již kompletní nabídku investičních nástrojů.
Kromě Max banky jste rovněž oznámili převzetí záložny Ney. Máte nějaké další cíle, jak bankovní skupinu rozšířit?
Já bych určitě rád něco koupil, ale ono těch zajímavých cílů v Česku již moc není. Bank, které by šlo koupit, tu moc nezůstalo. Určitě máme oči otevřené, ale v tuto chvíli nic rozpracované není.
Jak to vůbec vypadá s převzetím Ney, proces stále není uzavřen?
Není, jde o poměrně komplexní proces, který podléhá schválení regulátora.
A co třeba akvizice banky v zahraničí, to vás neláká? Ostatně roky jste pracoval v londýnské Citibank.
Ano, na možnosti expanze do zahraničí se koukáme. Cílem je mít nějaký zdroj depozit v eurech. Bylo by to zajímavé doplnění našeho portfolia. Dívali jsme se na Slovensko, Německo a Rakousko. Nejzajímavější nám zatím vychází Německo, ale jsme opravdu na začátku.
Další důležitou částí skupiny jsou nemovitosti. Ty za sebou na rozdíl od bank a energetiky nemají nejlepší období. Jak se to projevilo?
Skutečně situace relativně vysokých úrokových sazeb, které tolik pomohly třeba bankám, má úplně opačný efekt v realitách. Jde zejména o drahé hypotéky, na které mnoho domácností zkrátka nedosáhne, a tudíž poptávka po nákupu nemovitostí klesá. A tím stagnují ceny. Období nebylo extra příznivé a prodeje nešly skutečně tak dobře, jak jsme čekali. Na druhé straně máte také nájemní byty, které naopak v této situaci fungují velmi dobře. Máme dnes přes 200 bytů ve správě a rychlost obsazování je enormní. Naše skupina je dobře rozkročená, což s sebou nese efekt, že když se jedné naší části extra daří, tak tolik nevadí, když v jiné tolik ne. Jen nám to potvrzuje, že naše diverzifikace je nastavena správně.
Zkrácená verze rozhovoru, který byl publikován v Hospodářských novinách.
